Spojené státy podle agentury Reuters zmenší objem vojenských sil, které by daly k dispozici na pomoc evropským členům NATO v případě velké krize, jakou by byl například útok na některý z těchto států. Svůj záměr chce Washington spojencům oznámit v tomto týdnu, uvedla agentura s odvoláním na tři zdroje obeznámené s americkými plány.
Krok je podle Reuters konkrétním výsledkem politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně dává najevo, že hlavní odpovědnost za bezpečnost Evropy mají od USA převzít evropské země, od nichž také dlouhodobě požaduje výrazně vyšší výdaje na zbrojení.
Americký záměr se týká sil, které členské státy dávají k dispozici, aby mohly být aktivovány během konfliktu nebo jiné závažné krize, například při vojenském útoku na člena NATO. Přesné složení těchto sil je podle Reuters přísně střeženým tajemstvím, Pentagon se však rozhodl svůj závazek výrazně omezit.
USA vyslání vojáků jen odložily, tvrdí Polsko
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz předtím po jednání se zástupcem šéfa sboru náčelníků štábů americké armády Christopherem Mahoneym uvedl, že USA nerozhodly o tom, že sníží počet amerických vojáků působících v Polsku. USA podle ministra pouze odložily vyslání nových jednotek do země, kde se američtí vojáci střídají.
Polský ministr zahájil sérii rozhovorů a setkání s americkými činiteli poté, co se minulý týden v médiích objevila informace, že USA nepošlou do Polska plánované čtyři tisíce vojáků z amerických základen. Varšava sází v obavách z ruské rozpínavosti na pevné spojenectví s Washingtonem a otázka přítomnosti amerických vojáků je pro polskou vládu i obyvatele země klíčová.
Kosiniak-Kamysz si v úterý telefonoval s americkým protějškem Petem Hegsethem a po rozhovoru uvedl, že vojenská přítomnost USA v Polsku bude pokračovat a na americkém závazku k obraně evropské země se nic nemění. Po sředečním varšavském setkání s Mahoneym tuto informaci zopakoval a podotkl, že Polsko chce nadále patřit k nejpevnějším americkým spojencům.
„Rozhodnutí, která padají v USA, mohou ve svém důsledku dočasně oddálit rozmístění nových amerických jednotek v Polsku. Čili, jak jsme již řekli, nebylo přijato rozhodnutí o snížení počtu, ale o dočasném odložení,“ citoval ministra zpravodajský web Onet.pl.
Velitel amerických pozemních sil generál Christopher LaNewe minulý týden ve Sněmovně reprezentantů vysvětloval, že armáda dostala pokyn ke zmenšení sil a že lepším řešením je do Polska neposílat nové jednotky, než stahovat ty dosavadní.
Nevyslání nových vojáků narazilo na odpor demokratických i republikánských zákonodárců, kteří podotýkali, že Polsko je spolehlivý spojenec, vydává na obranu 4,8 procenta hrubého domácího produktu a je daleko před většinou evropských zemí v plnění požadavku prezidenta Donalda Trumpa na zvýšení vojenských rozpočtů.
Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85 tisíc amerických vojáků, z toho zhruba 10 tisíc v Polsku.
Obrana ohrožena nebude, tvrdí Rutte
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte uvedl, že postupné snižování počtu amerických vojáků v Evropě nebude mít vliv na obranné plány NATO. Aliance podle něj je a vždy bude transatlantický blok.
Součástí udržení silné Aliance je ale přesun odpovědností a odklon od nezdravého nadměrného spoléhání se na jednoho spojence, tedy USA, ke spravedlivějšímu rozdělení odpovědnosti za alianční kolektivní bezpečnost, dodal Rutte.
Evropa a Kanada se proto podle něj mnohem aktivněji zapojují, více investují a přebírají větší odpovědnost za konvenční obranu.
Debata ohledně změn ve fungování Severoatlantické aliance začala podle šéfa NATO již před více než rokem. „Evropa musí převzít větší roli. Cílem je silnější Evropa v silnějším NATO,“ řekl Rutte. Už nyní je podle něj vidět, že Evropané a Kanaďané masivně zvyšují výdaje na obranu. Navíc nově Evropané rovněž převezmou tři z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance.
USA přehodnocují svou vojenskou přítomnost v Evropě a již delší dobu se očekává, že ji omezí, a to s ohledem na Trumpův požadavek, aby evropské země NATO převzaly větší roli při obraně kontinentu. Trumpa také rozhořčilo, že se evropští spojenci odmítli zapojit do americko-izraelské války proti Íránu. Některá média uvedla, že Trump chce některé z evropských zemí potrestat, mimo jiné stažením amerických vojáků. Pentagon před třemi týdny oznámil, že sníží o 5 tisíc počet vojáků působících v Německu.
