Česká republika letos podle NATO nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta HDP, uznává výdaje 1,78 procenta HDP, řekl Babiš. Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala v reakci uvedl, že neví, z jakých údajů Babiš vychází, NATO mělo bývalé vládě uznat výdaje těsně nad hranicí 2 % HDP.
Babiš uvedl, že o údajích NATO jednal v sobotu s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). „V roce 2025 Česká republika reportovala 2,01 (procenta HDP) a NATO uznalo 1,85. Na rok 2026 my reportujeme 2,06 a NATO říká 1,78,“ uvedl. S aliancí chce ale o uznaných výdajích vyjednávat. Kabinet podle něj počítá s tím, že v budoucnu bude procento obranných výdajů navyšovat.
S NATO chce vyjednávat. „Budeme říkat – my tam máme program SAFE, který je za 52 miliard, proč nám to nechcete uznat? A budeme se o tom bavit,“ uvedl. Za prioritu kabinetu Babiš označuje posilování armády náborem vojáků.Podle státního rozpočtu by měla obrana letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun.
„Nevím z jakých čísel vychází Andrej Babiš ohledně výdajů na obranu. Podle výroční zprávy generálního tajemníka NATO za rok 2025 je zcela zřejmé, že ČR splnila své spojenecké závazky. Ve zprávě najdete, že výdaje na obranu činily 2,01 procenta HDP,“ napsal Fiala na síti X. Za lži označila premiérova slova bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Za neplnění aliančních závazků v minulosti kritizovali Česko američtí diplomaté a upozorňovali, že zatímco NATO míří k cíli vynaložit na obranu 5 % HDP, Česká republika se nedostane ani na dvě. „Všichni spojenci musí nést svůj díl odpovědnosti a dodržet Haagský závazek v oblasti obrany. Tyto hodnoty nejsou náhodné. Jde o to odpovědět na současnou situaci – a ta vyžaduje, aby standardem bylo pět procent. Žádné výmluvy, žádné výjimky,“ napsal americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker na sociální síti Twitter v březnu.
Babiš přitom po kritice amerických diplomatů tvrdil, že varují před něčím, co není pravda. „Naše výdaje na obranu v letošním roce nebudou 1,7 procenta, ale naopak přesáhnou dvě procenta,“ řekl tehdy. Podle premiéra jsou tyto výdaje maximem možného. Řekl, že obrana a armáda je pro jeho vládu důležitá a výdaje na obranu rostou, ale řeší také zdravotnictví, sociální otázky a každodenní život občanů.
Babiš řekl, že závazky jsou vládní priorita
Na začátku dubna se Babiš v Praze setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, který Česko chválil jako spolehlivého partnera. Připomněl však závazky a nutnost zvyšování výdajů na obranu.„My, jako nová vláda považujeme naší obranyschopnost za velice důležitou a prioritní. Za přítomnosti ministra obrany a zahraničních věcí jsme jednali například o výdajích na obranu, což je jednou z priorit naší vlády. Domluvili jsme si, že si naše týmy vymění čísla, aby bylo jasné, jak to s obranou je,“ řekl Babiš po schůzce s tím, že kabinet udělá vše pro to, aby závazky vůči NATO splnil.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) k tomu v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že vláda chce na červencovém summitu NATO v Turecku přesvědčit své partnery, aby Česku do výdajů na obranu uznali investice zhruba 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun) financované z unijního úvěrového nástroje SAFE. Z toho chce vláda platit třeba dostavbu dálnice D11 nebo nákupy těžké techniky. „Myslím si, že by nám to mohli uznat,“ řekl Okamura.
Spor o summit NATO
V posledních týdnech v české politice vře konflikt o to, kdo bude vést českou delegaci na summit NATO. Obvykle to totiž bývá prezident republiky, Petr Pavel jel na všechny poslední summity jako oficiální zástupce České republiky.
Kvůli sporu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé sobě), však není jisté, zda vůbec na setkání lídrů pojede. Vláda se shodla, že by měl jet premiér Babiš společně s Macinkou a ministrem obrany Zůnou. Pavel se má kvůli neshodám sejít 8. května ráno s Babišem.
Pavel na začátku dubna v dopisu Babišovi napsal, že hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát na summitu v čele české delegace. Podle Babiše by měla na summitu hájit své postoje a výdaje na obranu vláda, protože má na starosti státní rozpočet.
