Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Maďarsko svůj souhlas s půjčkou podmiňovalo obnovením tranzitu ruské ropy do Maďarska přes ropovod Družba. Členské státy také finálně schválily dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Její prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil schválení půjčky jako důležitý krok pro obranu země.
„Tento evropský balíček posílí naši armádu, poskytne Ukrajině větší stabilitu a umožní nám plnit naše sociální závazky vůči občanům, jak stanoví zákon,“ uvedl Zelenskyj. Peníze od EU jsou určeny především na výrobu zbraní, na nákup těch zbrojních systémů, které Ukrajina ještě nevyrábí, a také na přípravu ukrajinské energetiky a kritické infrastruktury na příští zimu, vysvětlil prezident. Kyjev podle něj pracuje na tom, aby Ukrajina získala první část půjčky už v květnu či červnu.
„Ukrajina neprohrává v této válce (s Ruskem). Jsme v nejstabilnější situaci za posledních deset měsíců,“ sdělil ukrajinský prezident cestou do Nikosie. Frontová linie se sice dynamicky přesouvá, ale letošní bilance mezi okupovaným a osvobozeným územím „je ve prospěch Ukrajiny“, dodal.
„Písemná procedura pro změnu nařízení o víceletém finančním rámci, které je základem pro půjčku pro Ukrajinu, a rovněž pro dvacátý balík sankcí proti Rusku byly úspěšně dokončeny. Oba dokumenty byly přijaty jednomyslně,“ uvedla mluvčí kyperského předsednictví. „Předsednictví neúnavně pracovalo na tom, aby EU i nadále rozhodným způsobem podporovala Ukrajinu v obraně její svrchovanosti a územní celistvosti,“ dodala.
Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy spočívá strategie EU pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině na dvou pilířích: posílení Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko. „Dnes jsme pokročili v obou oblastech,“ uvedl Costa. „Vyplácení půjčky bude zahájeno co nejdříve a poskytne tak zásadní podporu pro nejnaléhavější rozpočtové potřeby Ukrajiny,“ doplnil kyperský ministr financí Makis Keravnos.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Finance mají Kyjevu sloužit na rozpočtové a vojenské účely.
S půjčkou souvisejí tři legislativní návrhy, všechny podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení právě členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. Jedno z nařízení bylo přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačila kvalifikovaná většina.Dosluhující maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz utrpěla porážku v nedávných parlamentních volbách, podmínil svůj souhlas obnovením tranzitu ruské ropy přes ropovod Družba. Ropa přestala proudit na Slovensko a do Maďarska v lednu. Bratislava a Budapešť pak opakovaně obvinily Kyjev, že s obnovením přepravy suroviny otálí z politických důvodů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že je ropovod opraven. Maďarská petrochemická skupina MOL následně dnes uvedla, že dostala od ukrajinského provozovatele ropovodu Družba oficiální potvrzení, že je ropovod připraven začít opět dodávat ropu do Maďarska a na Slovensko. Dnes se tak v obou případech stalo.
Unijní půjčka pomůže Ukrajině řešit naléhavé finanční potřeby v době, kdy Rusko již více než čtyři roky pokračuje ve válce. Dvě třetiny financí, tedy 60 miliard eur, mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a 30 miliard eur má podpořit ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Letos navrhuje Evropská komise poskytnutí 45 miliard eur, druhá polovina půjčky je plánována na příští rok.
Ukrajinský prezident již dříve uvedl, že peníze budou použity na obranu, dokud bude válka pokračovat, a na obnovu, pokud bude ukončena. Část peněz Ukrajina také využije na chod státu. Bez peněz z EU by totiž hrozil Ukrajině od druhého čtvrtletí 2026 státní bankrot.
Evropská unie poskytne Kyjevu bezúročnou půjčku na roky 2026 a 2027. Peníze si půjčí na kapitálových trzích a ručit bude rezervou v unijním rozpočtu. Ukrajina svou půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí válečné reparace.
Dvacátý balík sankcí se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod. Původně měl být schválen již na konci února u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahovaly.
Sankce se rovněž týkají takzvané ruské stínové flotily, na seznam přibývá dalších 43 lodí, celkem jich je tedy 640. Jde o plavidla, která Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ruské ropy. Evropská komise rovněž poprvé navrhla aktivovat nástroj proti obcházení sankcí, což znamená, že zakáže vývoz jakýchkoli počítačem řízených strojů do těch zemí, kde existuje vysoké riziko, že produkty následně skončí v Rusku.
