Obvodní soud pro Prahu 3 se v pondělí znovu zabýval mimořádně sledovaným případem bývalého poslance TOP 09 Dominika Feriho, který čelí obžalobě z dalšího znásilnění. Jednání přitáhlo značnou pozornost veřejnosti i médií, a to nejen kvůli samotné osobě obžalovaného, ale také kvůli okolnostem případu, které vyvolávají širší společenskou debatu o hranicích souhlasu a odpovědnosti v intimních vztazích.
Bývalý politik byl k soudu na pražské Vinohrady převezen z vězení za přísných bezpečnostních opatření policejní eskortou. Už samotný jeho příjezd v poutech byl silným momentem, který symbolicky připomněl, jak výrazně se jeho život v posledních letech změnil – z mladého, ambiciózního politika a mediálně známé tváře se stal odsouzený muž čelící dalším závažným obviněním.
Samotné soudní jednání bylo odročeno, a to mimo jiné i kvůli procesní strategii, kterou Feri zvolil. Rozhodl se totiž vypovídat až na samotném konci dokazování. Tento krok je v českém právním prostředí poměrně neobvyklý. Obvykle obžalovaní vystupují se svou výpovědí na začátku hlavního líčení, aby se mohli vyjádřit ke skutku a reagovat na obvinění ještě před výslechy svědků. Feri však zvolil opačný postup.
Podle jeho slov nechce svým vyjádřením ovlivnit výpovědi svědků, a proto považuje za vhodnější vystoupit až poté, co budou všechny důkazy a svědectví předloženy soudu. Státní zástupkyně tuto taktiku označila za výjimečnou, nicméně právně přípustnou. Upozornila, že i když nejde o standardní postup, zákon takovou možnost nevylučuje. V praxi to znamená, že soud nyní nejprve vyslechne svědky a provede další důkazy, zatímco samotný obžalovaný si ponechává své hlavní vyjádření až na závěr procesu.
Případ, který soud projednává, sahá až do roku 2015. Podle obžaloby mělo dojít k incidentu mezi Ferim a tehdy sedmnáctiletou dívkou. Ta uvedla, že mezi nimi sice proběhl sexuální styk se souhlasem, avšak za jasně stanovených podmínek – konkrétně s použitím ochrany. Podle její výpovědi však Feri během styku bez jejího vědomí a souhlasu kondom odstranil.
Státní zástupkyně ve své argumentaci zdůraznila, že před samotným aktem měl Feri na dívku naléhat, aby souhlasila se sexem bez ochrany. Když to odmítla, kondom si nasadil. Následně však podle obžaloby využil situace a ochranu si sundal, aniž by o tom dívka věděla. Jakmile si toho poškozená všimla, začala se bránit. Podle obžaloby měl Feri reagovat slovy, že „teď už je to stejně jedno“, a pokračovat v sexuálním aktu až do vyvrcholení.
Tato část případu je klíčová, protože se dotýká otázky, která je v posledních letech stále častěji diskutována nejen v právní rovině, ale i ve společnosti jako takové – zda změna podmínek sexuálního styku bez souhlasu druhé osoby může být považována za znásilnění. Právě tento aspekt byl důvodem, proč se případem nakonec zabýval i Ústavní soud.
Policie totiž původně případ odložila s tím, že samotné sundání kondomu nelze považovat za trestný čin. Tento závěr však nebyl konečný. Po podání stížnosti jednou z obětí se věc dostala k Ústavnímu soudu, který zaujal odlišné stanovisko. Ve svém rozhodnutí zdůraznil, že souhlas s určitou formou sexuální aktivity neznamená automaticky souhlas se všemi jejími variantami.
Jinými slovy, pokud jedna osoba souhlasí se sexem za konkrétních podmínek – například s použitím ochrany – a druhá osoba tyto podmínky svévolně změní, může se jednat o porušení tohoto souhlasu, a tedy i o trestněprávně relevantní jednání. Tento právní názor měl zásadní dopad na další postup v kauze. Policie se k případu vrátila a státní zástupkyně následně podala obžalobu.
Celý proces tak získal nejen individuální, ale i precedenční rozměr. Výsledek tohoto řízení může ovlivnit budoucí posuzování podobných případů a přispět k upřesnění hranic mezi konsensuálním jednáním a trestným činem.
Dominik Feri se dlouhodobě hájí tím, že je nevinný. Svá obvinění opakovaně odmítá a tvrdí, že skutky, které jsou mu kladeny za vinu, se nestaly tak, jak je popisuje obžaloba. Jeho postoj zůstává konzistentní i v rámci aktuálního řízení. Přestože připouští, že situace mohla být pro druhou stranu nepříjemná, trvá na tom, že se nedopustil ničeho protiprávního.
Zajímavým momentem je také to, že krátce před podáním nové obžaloby soud zamítl jeho žádost o předčasné podmíněné propuštění z vězení. Feri si tak nadále odpykává druhou polovinu svého tříletého trestu, který mu byl uložen v předchozí kauze. Podle soudu ani státního zástupce zatím neprokázal dostatečnou míru sebereflexe ani známky polepšení, které by odůvodňovaly jeho dřívější propuštění.
Právě otázka sebereflexe je v jeho případě často zmiňována. Podle některých vyjádření Feri sice lituje toho, že poškozené ženy mohly utrpět psychickou újmu, nicméně nadále odmítá právní kvalifikaci svého jednání jako trestného činu. Tento rozpor mezi subjektivním pocitem lítosti a odmítáním viny je jedním z aspektů, který soud při rozhodování zohledňuje.
Připomeňme, že Dominik Feri byl v minulosti jednou z nejvýraznějších postav mladé generace české politiky. V letech 2017 až 2021 působil jako poslanec a byl vnímán jako symbol nové politické éry. Jeho kariéra však utrpěla zásadní zlom v roce 2021, kdy se objevila první obvinění ze sexuálního obtěžování a násilí vůči ženám.
Následně byl v roce 2022 obžalován ze dvou znásilnění – včetně případu nezletilé dívky – a jednoho pokusu o znásilnění. Soud ho v listopadu 2023 uznal vinným ve všech bodech obžaloby a uložil mu trest tří let odnětí svobody. Feri se proti rozsudku odvolal, avšak neuspěl. V květnu 2024 nastoupil do věznice v Teplicích, kde si svůj trest odpykává.
Současná kauza tak představuje další kapitolu v jeho právních problémech, která může mít zásadní dopad nejen na jeho osobní budoucnost, ale i na veřejnou diskusi o podobných případech. Soudní řízení bude pokračovat výslechy svědků a prováděním dalších důkazů. Klíčovým momentem pak bude právě závěrečná výpověď obžalovaného, která může významně ovlivnit celkové vyznění případu.
Veřejnost nyní s napětím sleduje další vývoj. Případ Dominika Feriho totiž není jen o jednom konkrétním skutku, ale dotýká se širších otázek důvěry, moci, odpovědnosti a hranic osobní svobody. Výsledek tohoto procesu může mít dlouhodobé důsledky nejen pro samotného obžalovaného, ale i pro českou justici a společnost jako celek.
