Když bylo Arině šest let, její rodiče zemřeli a do péče si ji vzala teta, starší sestra jejího otce. Byla to velmi přísná, neústupná žena, která ráda poroučela. Měla také syna – vrstevníka Ariny – neposlušného, ale rozmazleného chlapce, kterého všichni milovali. Spolu s Arinou teta získala i dvoupokojový byt, který výhodně prodala a peníze si nechala.
Když Arině bylo devět, poslali ji na venkov ke vzdálené příbuzné s tím, že si ji vezmou zpět, jakmile to bude možné. Teta ji ujišťovala, že teď mají problémy a že jim jen překáží. Roky však plynuly a nikdo se pro Arinu nevracel. Zpočátku ji ještě jednou za měsíc navštěvovali, ale brzy přestali – přestali posílat i dárky.
Dívka vyrůstala bez lásky, v křiku a hádkách. Teta Máša ráda pila a doma často pořádala opilé večírky. Na Arinu zapomínala – nekrmila ji, nevyzvedávala ze školy a často ji vyháněla ven, aby nepřekážela. Arina se od dětství naučila spoléhat jen sama na sebe. Byla chytrá, dobře se učila a navzdory okolnostem zůstala laskavá a milá. Když dokončila školu, teta jí řekla, ať jde studovat a že se nemá vracet – že o ni nestojí.
Arina nastoupila na univerzitu a ubytovala se na koleji, kde to bylo stokrát lepší než u tety Máši. Po úspěšném ukončení studia si téměř okamžitě našla dobrou práci. Nejenže svou práci milovala, ale i dobře vydělávala. Později dokonce postoupila – stala se vedoucí marketingového oddělení ve velké firmě.
A tehdy to začalo být zajímavé. Už dávno zapomněla na své náhradní rodiče – stejně jako oni na ni. Až do teď. Jednoho dne se teta dozvěděla, kde Arina pracuje, a že je úspěšná. Našla si ji. Nejprve se chtěli omluvit a vysvětlit, proč si ji nikdy nevzali zpět. Ale rychle změnili názor.
Ukázalo se, že jejich vlastní syn skončil ve vězení kvůli krádeži a oni za něj ještě zaplatili dluhy. Teď byli bez peněz. A Arina pochopila, proč ji hledali. A opravdu – příbuzní začali žádat peníze. Říkali, že mohou začít znovu – že přece potřebuje rodinu.
Tentokrát se ale Arina chovala jako oni – nedbala na jejich city. Jednoduše jim dala peníze a požádala, aby ji už nikdy nekontaktovali. Takovou rodinu nepotřebuje. Tyto lidi nezná a ani znát nechce. Přesto ji trápí otázka – možná je vymazala ze svého života zbytečně?