Když bylo Olze padesát let, rozhodla se odejít od manžela. Celá rodina byla překvapená. Manžel, syn, dcera i dva vnuci. Rodiče její rozhodnutí vůbec nepodpořili – stejně jako ostatní příbuzní. Říkali jí, že jakmile opustí rodinu a odejde, přestanou s ní mluvit a už ji nepustí ani na práh jejich domu.
Jednou se Olga zdržela v práci. Vůbec se jí nechtělo domů. Tam ji brali jen jako služku: připravit manžela do práce, vyžehlit synovi oblečení, pohlídat vnoučata, když je dcera zaneprázdněná. A právě tehdy jí nečekaně její nadřízený udělal nabídku. Olga byla v šoku. Dmitrij Olegovič věděl, že je vdaná, a proto řekl, že počká. Olga zprvu nevěděla, co odpovědět.
Dmitrij Olegovič jí řekl, že žije sám a že už dávno miluje jednu ženu, ale nikdy nenašel odvahu jí to říct. Olga se zamyslela. Každý den vstávala v šest ráno a zatímco ostatní ještě spali, začínala pracovat. Nejprve připravila snídani manželovi, uvařila mu oběd do práce, vyžehlila a připravila potřebné věci. Pak se manžel probudil, najedl se a šel do práce – ani nepoděkoval. Jednou byla košile špatně vyžehlená, jindy byl čaj studený. Jakmile manžela vyprovodila, byla řada na synovi. I když byl ženatý, Olga mu stále připravovala snídani a oběd do krabičky. A až syn odešel, vedla vnoučata do školky. Sama se ani nestihla nasnídat. Neustále musela něco dělat pro někoho jiného.
Po práci Olga vždycky šla do obchodu pro potraviny. Každý den musela nakoupit plné tašky, aby měla co vařit pro rodinu. Vyzvednout vnoučata ze školky – snacha byla často zaneprázdněná a prosila tchyni, aby to udělala. I když Olga vydělávala na místní poměry dost peněz, neutrácela je za sebe – bylo třeba kupovat jídlo a syn se snachou pořád něco potřebovali.
Právě toho dne si uvědomila, jak žila poslední roky. A to jí zřejmě dodalo odvahu říct „ano“ Dmitrijovi Olegovičovi, kterého znala už deset let. Dmitrij se ukázal jako úplně jiný muž. Když se Olga ráno vzbudila, aby mu připravila snídani, byl nepříjemně překvapen. Řekl jí, ať si jde lehnout, že si vše udělá sám.
Poprvé v životě si Olga ráno tak dlouho pospala a nemusela připravovat snídani. Bylo to příjemné překvapení, skoro jako zázrak. A když šli s Dmitrijem na nákup, i to se proměnilo v zábavné dobrodružství. Olga se dokonce svezla v nákupním vozíku – něco takového nedovolila ani svým vnoučatům. Večeři připravovali spolu.
Rodina se s Olgou stále nestýká, přestože už uplynuly tři roky. Vnoučata, která se naučila používat telefon, jí občas zavolají – pamatují si babičku a mají ji rádi. S bývalým manželem se Olga rozvedla a provdala se za Dmitrije. Ano, romantika z jejich vztahu trochu vyprchala, ale zůstala velká a upřímná láska pro oba. Dělají spolu všechno – maličkosti, které ale pro Olgu znamenají celý život.