Má matka mě opustila v nejtěžší chvíli mého života. Může mi pomoci, ale dělá, že nemá žádnou možnost. Takto se chovají rodiče k dětem? Jak vysvětlit dospělé ženě, že v životě se všechno nemůže točit jen kolem ní, že má povinnosti, které by měla plnit?
Věc se má tak, že jsem se nedávno rozvedla. Mám syna. S manželem jsme během pěti let společného života nenašli společnou řeč. Neustále se na něco stěžoval: že jsem neumyla nádobí, že jsem se moc dívala na televizi, že jsem mu neuvařila večeři. Ale nejvíc mě naštvalo, že vyhodil mojí pomocnici do domácnosti. Víte, on si myslí, že zbytečně utrácím peníze, že si uklidit v bytě můžu sama, protože prý celý den nic nedělám.
To mě hodně ranilo, protože peníze, které jsem platila za služby pomocnice, nebyly jeho, ale ty, které mi posílala máma z ciziny. Tehdy jsem pochopila, že nám to s ním nevyjde, a odešla jsem do mámina bytu s dítětem. Nepracuji, i když žijeme ve velkém městě, ale pořádné práce s dobrým výdělkem tu není. Ucházela jsem se o několik pracovních pozic podle svého oboru, ale sedět celý den za počítačem za deset tisíc? To je směšné.
A když jsem mámě oznámila, že jsem se rozvedla a požádala ji o peníze na kosmetickou opravu jejího domu, řekla, že našla muže v Itálii a teď si zařizují vlastní bydlení, a pro mě nemá ani drobné. Tedy vůbec – nemůže mi ani sto eur poslat na jídlo. Byla jsem v šoku. Hned jsem sbalila věci a vrátila se zpět k manželovi, ale ten přijal jen syna, ne mě. Co teď? Mám poslední peníze, sedím v bytě, kde je oprava stará deset let. Nemůžu jít ani do posilovny, protože si ji našla máma manžela. Zkusila jsem jí ještě jednou zavolat a připomenout jí, že jsem její dítě. Ale ona mi umí jen radit, pomoci v těžké chvíli ale nechtěla. Takto se chovají rodiče k dětem? Jak jí vysvětlit, že v životě nejsou jen její problémy?