Pravidla slušnosti nám přikazují, abychom byli pohostinní a laskaví k ostatním lidem. Avšak v životě bývá vše jinak: někdy i těm nejradostnějším hostitelům nezbývá nic jiného, než vyprovodit nežádoucí hosty. Někteří to dělají jemně a zdvořile, aniž by se dotkli osobní hrdosti, jiní se nezdržují a jednají podle svého pohodlí. Jak tedy slušně vyhnat zdržujícího se přítele nebo nepříjemného hosta?
Nikdo nemá rád, když ho někdo nepozvaný navštíví bez předchozího upozornění, takže touha urychlit odchod nepozvaných hostů není zločinem. Koneckonců, někdy po dlouhém pracovním dni nezbývá ani síla na přípravu večeře. Existuje staré přísloví: “Zdržující se host je horší než Tatar”. Nejprve jsem nechápala význam tohoto přísloví, ale když jsem to zažila na vlastní kůži, konečně jsem pochopila, co to znamená.
Mám velmi ráda společnost. Mám spoustu přítelkyň a přátel. Děti už vyrostly, a teď mám více času pro sebe. Jednou jsem pozvala všechny své přítelkyně na návštěvu, šla jsem do obchodu pro jídlo a připravila spoustu jídel. S přítelkyněmi jsme si užily skvělý čas a večer jsme se rozloučily. Tak se jim líbila večírek, že přišly znovu druhý den.
Neuběhly ani dva dny a přišly už s přáteli. A pak přijeli příbuzní, řekli, že to bude jen na dva týdny. Měli nějaké záležitosti ve městě. Dva týdny se změnily na dva měsíce. Už jsem byla úplně vyčerpaná a unavená, nemohla jsem najít chvíli pro sebe, všude byl hluk a chaos. Nevěděla jsem, jak je požádat, aby odešli. Bylo by to nezdvořilé a necivilizované.
Pomohl mi však rada mé babičky. Když přítelkyně přišly opět, hned jsem jim dala tašku s nákupem a poslala je do obchodu. Příbuzným, s odvoláním na jarní úklid, jsem dala úkoly vysát a uklidit byt, a připomněla jsem, že v dřezu je spousta nádobí, bylo by fajn umýt to. O dva dny později se příbuzní sbalili a odjeli. Po celé této zkušenosti přítelkyně na dlouhou dobu zmizely a příbuzní už nezavolali.